Moc děkuji,od muže si daného ze srdce psaného e-mailu cením ještě víc.I já potřebuji občas podržet,a vysílením hledám stéblo opory.Ve chvíli smutku si vždy přečtu Vaše SLOVA.Pokora a žal v srdci mém...V.

ČLOVÍČKU ZLATÁ...MĚ jsi sílu...štěstí přál...a přitom TYS ,nutnou dávku potřeboval...ke zdolání žití v realitě a pak to cenné štěstí k uzdravení...14.9.11 v nemocnici...jsem Ti naposledy ruku stiskla...do očí pohlédla...18.9. jsi svou - toužebnou- VOLNOST dostal a směr NEBE, na své milované mašině odletěl...MOUDRO a čas ,jsi mi dal...jenž i se vzpomínkou na Tebe - v mysli i srdci - do smrti - uchovám...dnes Tvou svíci zapálila,pohledem Tvou hvězdu navštívila, myslí - zavzpomínala s duchem v temnotě promluvila...